Bzí, bezoví, bzina, habzina bezičky, … to jsou lidové názvy pro hojně rozšířený a známý keř s načechranými smetanovými květy a plody jako malé černé korálky. Černý bez (Sambucus nigra) je jedna z nejoblíbenějších tradičních bylin, používá se v lidovém léčitelství už od starověku a i dnes ho můžete potkat téměř všude. A možná si taky snadno vybavíte vůni bezového čaje, chuť perlivé bezové limonády nebo bezinkových povidel. A v tuto dobu plody černého bezu právě dozrávají. Prohlédněte si je zblízka, jsou nádherné.
Bezinky jsou také ideální surovinou pro barevné experimentování. Chcete-li si jich pár nasbírat, raději si pospěšte, protože ptákům chutnají taky.

U některých rostlin barvu musíme trochu hledat. Ve žlutém květu třezalky jsme objevili červenou, v bílém květu řebříčku tmavě modrý esenciální olej.
Na bezinkách mě baví, že vypadají jako něco obyčejného z kuchyně.
Někdo z nich vaří šťávu, někdo likér nebo povidla. Bezinky svoji barvu neskrývají, stačí kuličku rozemnout mezi prsty a hned se ochotně ukáže. Jejich barva je výrazná, šťavnatá, umí být fialová, vínová, modročerná, záleží na tom, jak s ní pracujete, jaký použijete papír a co s ní dál uděláte. A přestože je černý bez už hodně probádaným keřem, pořád je na něm co objevovat.
Dnes s vámi chci posdílet něco zajímavého z víkendového bezinkování. Neberte to jako přesný postup krok za krokem, protože i pro mě to byl experiment, ale chci vám ukázat jak jsem zkoušela otiskovat listy ze zahrady a vařit v bylinkové lázni. Věřím, že i to vám udělá radost. A možná taky neodoláte a pustíte se do vlastních bezinkových experimentů.
Tisky vypadají na první pohled trochu složitě, ale v podstatě je postup úplně jednoduchý. Jen výsledek může překvapit, a taky je kolem dost barevného nepořádku, ale to nás inkoustářky nezastaví a rozhodně to za vyzkoušení stojí.

Pro bezinkové tisky si připravte:
● zralé bezinky a vodu
● několik listů nebo květů k otiskování,
● několik silnějších papírů
● hrnec na bezinkovou lázeň
● dřevěný kolík, klacík nebo železnou trubku (já používám ze starého lešení)
● papír na prokládání
● provázek
● gumové rukavice, pokud nechcete mít fialové prsty.
Bezinky používám jako výtvarný materiál na papír. Pokud je zpracováváte i v kuchyni, držte se svých ověřených receptů a běžných pravidel pro jejich použití.
A počítejte s tím, že bezinky barví velmi ochotně a nejen papír.






Rozbalený papír je potřeba nechat nejdříve dobře zaschnout. Zajímavé je, že barva se bude při schnutí ještě měnit. U mých pokusů ztmavla na okrajích a uvnitř hezky reagovala s barvami rostlin a vykreslovala nečekané efekty.

Při dnešním bezinkování si můžete všímat třeba toho:
Bezinky jsou ideální surovinou na barevné experimentování. Pouští hned krásně sytou barvu, takže se s ní dají zkoušet nejen tisky, ale i batika, inkousty, malování Stopou inkoustu. A je skvělé experimentovat s nimi venku, je to daleko pohodovější.
Zkuste ve svém okolí objevit černý bez a prozkoumejte jestli má plody. Několik si jich nasbírejte a vyzkoušejte jak barví čerstvá šťáva na papír. Zkuste ji rozetřít štětcem, pozorujte jak se její odstín mění při schnutí.
Nemusíte připravovat žádný velký projekt.
Stačí několik kuliček a kousek papíru.
A možná zjistíte, že bezinky nemusí být jen na povidla.
Nedělní inkoust připravuji každý týden jako malé pozvání k objevování a vlastnímu tvoření.
Jestli vás inkoustové experimenty baví, a chcete vědět co se v Inkoustovně děje, přidejte se k nám a každý týden vám pošlu nový článek a další tipy e-mailem. Nechte mi na sebe kontakt tady:

V INKOUSTOVNĚ sdílím inkoustové procházky, přírodní inkousty a pomalé malování jako cestu zpět k pozornosti a klidu.
Pokud chcete začít jednoduše, můžete pokračovat dalšími články nebo se přidat k některé z tvůrčích praxí, které postupně otevírají svět inkoustu krok za krokem.