Nedělní inkoust: Krvavec toten – kominíček, který ukrývá tmavou barvu

Znáte krvavec toten? My jsme mu u nás říkávali kominíček.

A přemýšleli jste někdy, proč se vlastně rostlina jmenuje krvavec?

Mě nejdřív napadlo, jestli název souvisí s tím, že se dříve používal při zástavě krvácení. A nebo jestli je to kvůli jeho tmavě červeným květům, které na louce vypadají jako malé karmínově červené paličky.

A nakonec jsem zjistila, že v názvu je tak trochu obojí obojí.
Krvavec v sobě nese příběh barvy i starého bylinkářského použití. A právě to z něj dělá krásnou rostlinu pro další objevování. Mě se u dnešního pokusu výluh podařilo vyvařit víc než jsem chtěla, tak se mi experiment trochu protáhl. Hustá a tmavá barva nechtěla zprvu opustit hrnec, ale po zředění a mírném zahřívání se mi podařilo vyloudit nádherný sytý inkoust. I takové chvíle si u přírodních inkoustů užívám.

Ne vždycky se držím plánu. Někdy se barva cestou sama promění, zesílí a občas mě i přinutí zklidnit se a dívat se pozorněji.

Malá inkoustová stopa

V minulém Nedělním inkoustu jsme si povídali o rostlinách, které právě teď stojí za sběr a sušení.
A právě při inkoustové výpravě za kopřivami jsem si na louce všimla kominíčka. Nemá sice zářivé ani velké květy jako růže nebo divizna, ale jeho tmavě červené kartáčky na tenkých stoncích nešly přehlédnout.

Krvavec toten (Sanguisorba officinalis), lidově i kominíček, je planě rostoucí rostlina, s tmavě červenými hlavičkami na tenkém stonku, které kvetou od června do září a lákají motýly i hmyz. Tuto vytrvalou bylinu můžete najít na vlhkých loukách a okrajích listnatých lesů a díky svému neobvyklému květenství si jí snadno všimnete. Některé historické zdroje uvádějí, že její druhové jméno „toten“ vzniklo ze staročeského výrazu pro bubnování, protože tyto květy se podobají paličkám k bubnu.
Nicméně pro mě je to do dětství kominíček :-).

Co budete potřebovat

Připravte si:

• několik květů kominíčku,
• malý kastrůlek,
• vodu,
• sítko nebo plátýnko,
• malou skleničku na scezený inkoust,
• proužek akvarelového papíru,
• lžičku,
• hadřík nebo ubrousek,
• štítek na popis vzorku.

Pro dnešní pokus nepotřebujete velké množství rostliny. Stačí menší hrst ”šištiček” a trocha vody.

Kominíček sbírejte jen tam, kde ho bezpečně poznáte, kde roste ve větším množství a kde je sběr možný. Nevytrhávejte celou rostlinu i s kořenem. Pro inkoustový pokus úplně stačí několik květních hlaviček.

A protože krvavec bývá důležitou luční rostlinou i pro hmyz, nechávejte ho v louce dost. Náš inkoust nepotřebuje plný košík. Stačí malý vzorek.

Dnešní pokus

Tentokrát vám do článku nedávám celý podrobný fotopostup krok za krokem, protože jsem postupovala trochu netradičně. Ale, ráda ráda vám ho pošlu e-mailem. Chci vám v něm ukázat, jak jsem postupovala, co se stalo při vaření a jak se barva měnila ve chvíli, kdy se výluh víc vyvařil.

Tady na blogu vám dnes nechám hlavně pozvání k pozorování.

Protože u krvavce, podle mě, stojí za to sledovat tři věci:
barvu rostliny ještě před vařením,
barvu výluhu během zahřívání,
a výslednou stopu na papíře.

U mého pokusu se výluh postupně ztmavoval a houstl. Jak se voda odpařovala, barva sílila a inkoust byl koncentrovanější. Nebyl to plánovaný velký trik. Spíš obyčejná chvilka nepozornosti, kdy se člověk na chvíli otočí, vrátí se k hrnci a zjistí, že se mezitím stalo něco neočekávaného.

Někdy se nejzajímavější část pokusu stane ve chvíli, kdy něco nejde úplně přesně podle návodu.

Když se inkoust víc vyvaří

U přírodních inkoustů se často mluví o tom, jaká rostlina pouští barvu, co přidat, čím barvu změnit nebo jak ji ustálit. Ale někdy stačí úplně obyčejná věc.

ČAS.

Když necháme delší čas, výluh se víc vyvaří. Získáme silnější stopu rostliny. Barva se může prohloubit, ztmavnout a na papíře působit úplně jinak než první světlý nálev. Je to trochu jako když vaříte povidla nebo redukujete šťávu z ovoce. Na začátku je šťávy hodně a chuť i barva jsou rozptýlené. Čím víc se voda odpařuje, tím je všechno hutnější, tmavší a výraznější. A právě u tohoto pokusu jsem na čas chvíli zapomněla a uvařila z kominíčka ”povidla”.

Čeho si můžete všimnout

Pokud budete kominíček zkoušet, sledujte hlavně:

• jak vypadají čerstvé květy zblízka,
• jestli se barva při zahřívání uvolňuje rychle nebo pomalu,
• jak vypadá první slabší výluh,
• jak se barva mění, když se část vody odpaří,
• jestli je výsledný inkoust průsvitný nebo hutnější,
• jak rychle barva houstne, když jí dáme čas…

Do inkoustového deníku si můžete napsat i jednoduchou poznámku o rostlině a postupu a vedle toho si udělat dvě stopy. Jednu z prvního výluhu. Druhou z koncentrovanějšího inkoustu.
Tak nejlépe uvidíte rozdíl.

Moje dnešní poznámka

Různé názvy této rostlinky ve mně vyvolaly zvědavost. Chtěla jsem vědět, jestli jde hlavně o barvu nebo o staré použití rostliny.
A pak se ukázalo, že vlastně obojí. Barvu krve připomíná tmavě červené květenství, a také odstín výsledného inkoustu. A zároveň se krvavec v minulosti spojoval se zastavováním krvácení.
Ale v tomto experimentu jsem zjistila ještě něco jiného. Když se mi krvavec tentokrát vyvařil víc, nebrala jsem to jako chybu. Spíš jako příležitost k dalšímu objevování “Co se stane když…”
… je slabší nálev?
… nechám barvu vařit déle?
… co zůstane na papíře, až zaschne?
A hlavně jsem přišla na to, že když k tvoření přistupuji jako k malému experimentu, nejde udělat chybu.
A to je úžasně osvobozující.

Malá nedělní výzva

Vyjděte na malou inkoustovou výpravu a zkuste kominíček najít. Prohlédněte si ho, vyfoťte si ho a podívejte se na jeho barvu zblízka.

Všimněte si, jestli vám jeho tmavé hlavičky něco připomínají… a kdybyste ho viděli poprvé jaký název byste mu dali?
I to může být malý začátek většího inkoustového objevování.

Podrobný postup pošlu e-mailem

Jestli vás zajímá můj postup přípravy kominíčkového inkoustu, včetně toho, jak se mi výluh víc vyvařil a co to udělalo s barvou, ráda vám ho tento týden pošlu e-mailem.
A pokud chcete Nedělní inkoust dostávat pravidelně rovnou do své schránky, nechte mi na sebe kontakt tady:

Chci dostávat Nedělní inkoust

Sdílení do nedělního vlákna

Pod jakým názvem znáte kominíček vy? Potkáváte ho na loukách? A zkusili jste z něj někdy barvu? Napište mi do nedělního vlákna na mojí facebookové stránce: Kreativní terapie.
Těším se na vaše zkušenosti.